4. VYCHÁZKA - Pension PALLA

Přejít na obsah

4. VYCHÁZKA

OKOLÍ PENZIONU > PRŮVODCE

Aleje - boží muky - Korýtka - kostel sv. Mikuláše - Skála - Předměstí
(4·5 km --- 1 hodina)

Cestou vyznačenou v 7. vycházce ( na str.38. ) dojdeme pěknou alejí k božím mukám a odtud do osady Korýtek o šesti malých chaloupkách. Dřívější německý název Korýtek (Georgenthal tj. Jiřího údolí) nasvědčuje tomu, že Korýtka založil kolem roku 1800 Jiří Haisler.

V nedaleké vesnici Starém Svojanově s 532 obyvateli a dvojtřídní obecnou školou je památný kostel sv. Mikuláše, k němiž možno odtud jíti polní cestou, vinoucí se údolíčkem. Před severovýchodním vchodem byla postavena na podnět jmenovaného už svojanovského faráře cementová fontána. Uprostřed čtyřhranné kašny je sedící andělíček, který drží v ručce rybu, z jejíž huby tryskají tři praménky vody. Branou vstoupíme na hřbitov, který je obehnán velmi starou zdí. V rohu vedle jihozápadní brány je okrouhlá márnice. Na hřebenu střechy kostela jsou kromě dvou čtyřhranných věžiček tři kamenné kříže.

Při vstupu do kostelíka nás zaujmou zachovalé fresky, pro něž má kostelíček velkou historickou cenu a význam v dějinách umění. Fresky byly objeveny pod omítkou roku 1931 při restauraci kostelíčku, která si vyžádala nákladu 81.950 Kč. Odborné práce, za než bylo zaplaceno 20.000 Kč, prováděl akademický malíř Max Duchek z Prahy. Malby znázorňující biblické výjevy, jako Zvěstování Panny Marie, obrazy ze života Kristova, štíhlé anděly. skupiny svatých, hvězdice a geometrické tvary jsou naneseny čistými, jasnými barvami, v nichž se ladně pojí žlutá se zelenou.

podporoval chrámové umění.

Kamenné a malované masky na gotické klenbě snad představují podoby zakladatelů kostela nebo umělců, kteří vyzdobili jeho stěny. U kazatelny staročeským písmem je napsáno na zdi desatero.

Presbyterium, stavěné slohem gotickým již ve druhé polovině 13. století, je mnohem starší než chrámová loď stavěná slohem barokovým. Za oltářem, na němž je socha patrona kostela sv. Mikuláše, je v kameni vytesané gotické okno; ostatních pět oken má tvar polokruhovitých oblouků. V předu na kamenném oltáři je letopočet MCCCX (1310) a vzadu MDC (1600). Na zadní stěně kněžiště je pískovcový reliéf, který zobrazením ležícího muže, z jehož úst vystupuje žena, má snad znázorňovati Adama a Evu.

V kostele se chová jako památka utrakvistický cínový kalich.

Uprostřed kostela velký kámen se čtyřmi železnými kruhy uzavírá kryptu, V níž podle zápisu ve farním archivu ve Svojanově byli pohřbeni v cínových rakvích Václav Josef a Norbert Erazim, syn Josefy Antonína Záruby z Hustiřan, pána na hradě Svojanově. R. 1844 dal kryptu otevříti pán panství Svojanova Josef Kristen a rozházené kosti dal vložiti do dubové rakve, do níž byla dána dřevěná skříňka s pamětním spisem.

Pískovcová křtitelnice je gotická, kdežto dvě kropenky ze 17. století jsou renesanční.

Kostel sv. Mikuláše byl farním až do roku 1786, kdy byla fara přemístěna do městečka Svojanova. --- Jihovýchodní branou opouštíme důležitou památnost zdejšího kraje.

Do Svojanova se můžeme vrátiti buď po silnici kolem hostince pana Volaufa (viz str. 26), nebo pěšinou podle dvoru "Na Skále". Dříve tudy šla cesta (snad jediná) od hradu Svojanova vedle kostela sv. Mikuláše a statku zvaného "Na Kříbě" a odtud ke Studenci a Bohuňovu, kde byl "Panský dvůr".

Tato cesta, která za kostelem míjela dvůr "Na Kříbě", dřívější faru, nazývalo se "Zádušnice".

Na "Stráních" nás upoutá pohled na Svojanov. (viz str. 47.)


Návrat na obsah