9. VYCHÁZKA - Pension PALLA

Přejít na obsah

9. VYCHÁZKA

OKOLÍ PENZIONU > PRŮVODCE

Dolní Babky - Hartmanice - Bystré - Horní Babky - Studený žleb - Hamry
(10 km - 2 a půl hodiny)

Svatojánské údolí se na západní straně otevírá v hluboký Hartmanský žleb, jehož boky jsou pokryté malými políčky a vyčnělými skalisky. Údolím jde cesta, která dále prochází lesem Dolní Babky zvaným a vystupuje na místa o nadmořské výšce 647 m, S něhož
možno za jasného dne viděti v dálce na severní straně Kralický Sněžník v horách Orlických. Pod kopcem jsou Hartmanice, rodiště štědrého studenta Julia Macků, který odkázal litomyšlskému gymnasiu a spolků "Máj" a Matici své jmění. V Hartmanicích je dvojtřídní obecná škola.

Nad vesnicí je osmiboká kaple sv. Jana Nepomuckého, stavěná slohem barokovým, v níž pod oltářem r. 1806 byla pohřbena Marie Rebeka, hraběnka z Hohenembsu, provdaná hraběnka z Harrachu, dřívější majitelka zámku v Bystrém. Na východní straně kapličky, vysvěcení r. 1708 zdobí zevně její hrob kamenný pomník postavený J. Nep. z Kunstů.

Na opačné straně v hrobce je pochována neprovdaná baronka Ernestina z Langestu. Železná socha krásné ženy ukazuje na místa, která tolik milovala.

Na západě od kaple, nad jejímž vchodem je socha sv. Jana Nepomuckého, leží asi 600 m nad mořem města Bystré, v němž je 1783 obyvatelů, pětitřídní obecná a čtyřtřídní měšťanská škola, průmysl. škola pokračovací, lidová škola hospodářská, dětská opatrovna, poštovní, telefonní a telegrafní úřad, Občanská záložna a četnická stanice.

Ve vodní hladině druhého rybníka se zrcadlí obraz zámku zvaného Frišberk, který vystavěl v polovic 16. století Jan Žehušický z Nestajova syn Václav Žehušického, pána na hradě Svojanově. Jiřím Adamem Bořitou, hrabětem z Martinic, usídlil se na bystrském zámku od r. 1650 rod Martiniců, po němž od r. 1707 byl zámek majetkem rodu Hohenembsů. Poslední ratolest tohoto rodu baronka Ernestina z Langetu prý na svém sídle v Bystrém hostila umělce, básníky a pěvce: Jana Nerudu, Josef Mánesa, Josefa Baráka, Ambrože a Lukáše. Po smrti byla pochována podle svého přání u kapličky nad Hartmanicemi. Smrtí baronky se dostal zámek r. 1868 do rukou Habsburků, z nichž přešel po padesáti letech do moci čsl.státu.

Nejcennější v zámku je obrazárna, v níž je 93 obrazů, z nichž pět maloval Anthoni Boys Anteverpianis. Ostatní možno, podle slov odborníků, přisuzovati mistrům van Dyckovi, Lebrunovi a Tizianovi. Na obrazech jsou zachyceny historické výjevy, portréty svytých, papežů a členů slavných rodů. V zámecké kapli, nad jejímž vchodem je hohenembský znak (kamzík v modrém poli), je kopie Zbraslavské Madony z roku 1648.

Na mostě je socha sv. Václava (nová) a sv. Jana Nepomuckého z r. 1713. Sochy sv. Šebestiána a Prokopa byly postaveny r. 1714 u silnice vedoucí k zámku na památku odvrácení moru.

Na návrší stojí farní kostel sv. Jana Křtitele, který dal ve slohu barokovém zbudovati r. 1722-23 tehdejší majitel bysterského zámku Frant. Rudolf z Huhenembsu. Na památku stavby je pod kazatelnou vsazena deska s nápisem. Severní věž je z původního kostela, který je už ve 14. století značený jako farní. V průčelí kostela je deska se zápisem o jeho stavbě a opravě. Nad ní je umístěna hohenembský srb.

Kostelní zdi jsou uvnitř ozdobeny krásnými cennými obrazy, z nichž vynikají Křest Páně, Antonín Peduánský a Karel Boromejský, Jan Nepomucký aj. od Josefy Rottera. Na hlavním oltáři jsou sochy sv. Alžběty a Zachariáše umělecká práce sochařů Bart. a Jana Heinrichů, nad kterou je umístěna socha Boha Otce uprostřed andělského kůru. Krásné jsou reliéfy sv. Anny s Pannou Marií a sv. Barbora. Kazatelna má ráz rokokový.

Proti kostelu je fara, která má v průčelí erb pánů z Martinic a Bukůvky.

V radnici, která byla postavena v letech 1717-1719 podle rozkazu Jakuba Hanibala z Hohenembsu, chovají se dosud památná ze, městská pečetidla z 16. a 17. století, sbírka privilegií a listin a podrobená velká kronika Města Bystrého, "Paměti Bysterské", kterou napsal kominický mistr, který r. 1895 zemřel jako stařec ve věku 91 let.

U měšťanské školy je postavena budova moderně vybavené sokolovny.

Bystré je dějištěm románu Terezy Novákové "Na Librově gruntě", kterýžto statek je v Nedvězím asi půl hodiny vzdálené od Bystrého.

Noclehárna KČST je ve škole.

Zpáteční cesta do Svojanova můžeme vykonati trojím způsobem:
Přes Hartmanice sledujíce telegrafní sloupy a zelenou značku Horními Babkami. U Svojanova pod Pecháčovým lesíkem stojí sloupek s obrázkem Mateře Sedmibolstné. Sloup dala po prvý postaviti jakási paní Langerová na paměť zachránění dvou lidských životů. Když tudy jednou jela z Bystrýho se svým manželem, splašiti se koně a kočár se s oběma zřítil do potoka dole tekoucího. Nikomu se však nic nestalo.
Na zpáteční cestě v Hartmanicích odbočíme doprava na silnici, která dovede do Horního lesa a odtud Studeným žlebe, ( viz str. 36 ) se vrátíme do Svojanova. Poštovním autobusem přes Hamry. (O Hamrech viz str. 49.)


Návrat na obsah